Lysá nad Labem

(listopad 2011)

Den před výstavou si panička vzala volno, aby mi vyrobila zbrusu nové záclonky do klícky, a tak, jak je mým dobrým zvykem, rozhodl jsem se, že jí trošku pomůžu...o)) Nejprve vyndala hezkou krabičku, která se nádherně leskla a při bližším zkoumání jsem zjistil, že uvnitř jsou třpytivé korálky, které se mi podařilo rozsypat na koberec. Panička nebyla zrovna moc nadšená, že jí pomáhám, a tak mě vyhodila s tím, že si mám najít jinou práci....o)) No uznejte sami - místo, aby ocenila mojí pomoc, tak mě vyhodila k páníčkovi do pokoje. No ještě, že mě nevyhodila na ulici, aby se ze mě stal kocour bezdomovec...o))) Naštěstí se mě ujal páníček, který právě uklízel knihovnu, využil jsem toho a začal jsem mu pomáhat. Nejprve jsem vyskočil mezi knížky a zabydlel se v knihovně. Při té příležitosti jsem mu jich pár shodil, abych mu usnadnil práci....o)) Nevím, kdo z nich měl větší radost, ale vím zcela určitě, že oba moji „dokonalou“ pomoc ocenili...o)))

V únoru letošního roku dostala panička nabídku, aby na konci listopadu stewardovala na výstavě v Lysé nad Labem. Protože se pomalu blížil konec listopadu, rozhodl jsem se, že přeci jen paničku doprovodím, aby jí tam beze mně nebylo smutno. Během víkendu 26. - 27.11.2011 jsme si udělali výlet vláčkem do Lysé nad Labem, kde se konala mezinárodní výstava koček. Bohužel k mému překvapení mě nechala panička po celou dobu v přepravce, a tak místo průzkumu po našem vagonu jsem sledoval cestu pouze okýnkem své přepravky. Po projití veterinární přejímkou mi panička pěkně vyzdobila klícku (bohužel o nových záclonkách jsem mohl jen snít...o)) ). Aspoň že mi sebou vzala krásnou kokardu, kterou jsem získal před měsícem za vítězství ve Speciální soutěži britských koček 2011 a pohár z této soutěže.

Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky, která k nám přijela až z Izraele. Na uvítanou jsem od ní dostal pusinku a řekla mi: „že jsem moc hezký a milý kocourek, mám nádherný barevný kontrast, krásnou barvu oka, že jsem svalnatý, mohutný kocourek a z legrace dodala, že to bude zřejmě tím, že paničce všechno sním a jí už nic nezbude, proto je tak štíhlá“ a poslala mě do finále. Ve finále BIS jsem se utkal s kocourky bengálským a krémovým a prohrál jsem 4:2.
V neděli jsem byl na posouzení u pana posuzovatele, který k nám zavítal až z Holandska. Spolu s ním přicestovala i jeho žákyně posuzovatelka, a tak to pro nás kočičáky bylo zase o něco delší, protože jsme museli absolvovat dvojí posouzení. Oběma posuzovatelům jsem se líbil a řekli mi,: “že jsem moc hezký a milý kocourek“, dostal jsem od nich pusinku a současně jsem obdržel nominaci do BIS. Finále BIS probíhalo ve stejném složení jako v sobotu, jen s tím rozdílem, že tentokrát jsem prohrál losem. Během víkendu jsem získal 2 diplomy a dvě nominace do BIS a připsal jsem poslední body do soutěže Kočka roku 2011.

I když se v letošním roce změnila pravidla soutěže KOČKA ROKU 2011 (platí již neomezený počet výstav), rozhodla se mě panička po roční pauze do této soutěže opět přihlásit. Rád bych připomenul některé z mých letošních ocenění, které jsem získal, např.: Zvláštní cenu paní ředitelky v Příbrami za vítězství v BIS v letech 2008 – 2011, vyhrál jsem Speciální soutěž britských koček 2011.