Oslava 10. narozenin 

Tenhle rok pro mě nezačal zrovna moc dobře. Hned začátkem roku jsem vážně onemocněl a každý den jsem chodil na veterinu, kde jsem dostával kapačky, abych se uzdravil. Panička mě chodila navštěvovat, aby mi nebylo smutno a cítil se lépe. Sestřička Kristýnka mě opečovávala po dobu mé návštěvy na veterině a občas mi podala i něco k snědku. Po dlouhé době se můj zdravotní stav stabilizoval. 

Na oslavu svých narozenin jsem se s paničkou a páníčkem vydal na návštěvu k naší Kátě, neboť oba máme narozeniny skoro ve stejný den a to byl důvod jak je oslavit spolu. 

Cesta ke Katce trvala pouhých 25 minut, a tak jsme tam dorazili poměrně brzo. Panička mě vyndala z přepravky a ukázala mi Oskara a Arnošta, to jsou její fretky. Musím říct, že něco tak smradlavého jsem už dlouho neviděl. Tím samozřejmě nechci Oskara a ani Arnošta urazit, ale kdo zná fretky, ví že vydávají zvláštní vůni, která ne vždy je příjemná pro okolí. 

Poté jsme byli chvíli s paničkou v pokoji sami, abych se mohl seznámit s novým prostředím. Musím konstatovat, že se mi u Káti líbilo moc. Nejprve jsem se zabydlel na sedačce, a pak mě panička dala na vodítko, abych neutíkal, pro případ, že by za mnou přišli moji noví kamarádi. 

Po delší chvíli mi panička připravila speciální dortík pro tuto příležitost. Musím říct, že byl vážně moc dobrý. Skládal se ze dvou pater, na dně byla konzervička, kterou mám sice rád, ale ne zas tak moc, baštím jí každý den. Na ní jsem měl svoje oblíbené dobrůtky kuřátko a krevetky, okolo byly dané piškotky a v nich něco jako kytičky a samozřejmě nemohlo chybět 10 svíček. Přiznám se, že můj dortík nádherně voněl, potom co panička sfoukla svíčky už nebránilo nic tomu, abych ho ochutnal. 

Vrhl jsem se na dobrůtku a než panička stačila zareagovat, snědl jsem celé patro dortu. Byl jsem moc rád, že jsem mohl navštívit naší Káťu, hlavně proto, že jsem po dlouhé době mohl vyrazit na procházku. Od té doby co nechodím na výstavy, mi moje procházky chybí. Snad se dočkám, že mě panička bude brát na vycházky častěji.