Kongresové centrum

(únor 2011)

Týden před výstavou přinesla panička z koupelny krásně vyprané a voňavé prádlo. Položila ho na postel a odešla pro žehličku a prkno na žehlení do komory. Rozhodl jsem se, že jí trošku pomůžu, tak je to v poslední době mým dobrým zvykem, okamžitě jsem vylezl ze svého pelíšku a uvelebil se na prádle a počal jsem ho důkladně mandlovat. Nedovedete si představit tu krásnou vůni, to my kočky prostě milujeme, panička se sice snažila mě vystrnadit, ale marně...o))) Trošku mě to mandlování prádla zmohlo a tak jsem si na něm i pěkně zdřímnul.

V sobotu 12.2. mě vzali na výstavu zase do Kongresového centra, kde Felis Club Cat Praha pořádal během víkendu dvě mezinárodní výstavy koček. Na veterinární přejímce byla velká fronta nedočkavých kočičáků, kteří sem přijeli dobývat výstavní tituly. Panička mi vyrobila do mé klícky nové záclonky a zvolila doplňky v barvě mých očí, které doplnila žlutou kokardou s nápisem DSM a pohárem se stejným nápisem (letos je to novinka, neboť v loni na dotaz novinářů: “jestli už mám taky nějaký pohár“, panička odpověděla, že ano, ale že „sběrné suroviny kovu“, sebou opravdu nevozíme...o)))
Po vyzdobení klícky jsem se pěkně zabydlel ve svém pelíšku a očekával jsem dobrůtky, které mi panička vzala sebou. Bohužel si moc svoji paničku během výstavy neužiji, zalíbila se jí práce stewarda a tak jen co mi dá moje oblíbené papáníčko, okamžitě zmizí pryč...o)).

Výstavu navštívilo několik novinářů a tak jsem stačil udělat pár fotek pro ČTK ještě před posuzováním. Opět se ze mě stala „mediální hvězda“, jedna z mých fotek byla otištěna v deníku METRO.
Na posouzení jsem byl u paní posuzovatelky z České republiky, řekla mi, „že jsem velmi pěkný kocourek, a dnes mám fantastickou kvalitu srsti“. Zřejmě to bude tím, že panička mě „zanedbávala“ co se týká údržby mého kožíšku. Ve finále BIS jsem byl představen divákům, obdržel jsem nádherný velký zlatý pohár do své sbírky, diplom a kokardu.