Příbram

(červen 2013)

Před nějakým časem jsem vyprávěl o tom, že moje panička tráví hodně času v kuchyni, kde vaří a peče různé dobrůtky. Nedávno si upekla moc dobrý řez Rafaelo. Připravila si ho na stůl a šla si uvařit kafíčko. Přiznám se, že jeho vůně mě lákala natolik, že jsem zkrátka ochutnával tak dlouho, až jsem jí ho snědl. Co následovalo potom si asi každý domyslí..o)) Dlouho se mnou nemluvila. Bylo mi to moc líto, a tak jsem se začal tvářit jako neviňátko, a svýma zelenýma očima jsem ji hypnotizoval pohledem. Přiznám se, že to moc nezabíralo, a tak jsem přidal žalostný nářek - ten na ní zabere vždycky. Za chvilinku mě panička vzala do náruče, pohladila mi můj kožíšek a povídá: „copak se na tebe můžu zlobit ty moje mlsná potvůrko.“ Musím ještě podotknout, že jsme s kámoškou dokonalý pár.  Zatímco já užírám dobrůtky, ona hlídá paničku a jakmile se objeví v dohledu, Betty začne hudrovat a to znamená, že mám všeho nechat a hrát si na nevinného kocourka, jak jinak, že...o))

Na další výstavu mě vzali do Příbrami, kde se v Kulturním domě konala mezinárodní výstava koček v sobotu 8.června. Na tuhle výstavu s námi měla jet i moje kámoška Betty. Jakmile jí panička zavřela do přepravky, začala Betty žalostně naříkat. Paničce jí bylo moc líto, a tak jí nechala doma. Cestovali jsme opět autobusem ze Smíchovského nádraží. Po projití veterinární přejímkou jsme vyhledali mojí klícku. Po důkladném vyčištění mi jí pěkně vyzdobila, abych se v ní mohl zabydlet. Panička šla omluvit Betty a pří té příležitosti mě dohlásila do kategorie III. Po delší době jsem tak soutěžil ve dvou kategoriích.

Na posouzení jsem byl u pana posuzovatele, který k nám přijel až z Německa. Pan posuzovatel mi řekl, že jsem moc krásný a milý kocourek. Chvíli mě držel v náručí a pak mi začal psát posudek. Požádal stewardku, aby zavolala dalšího kocourka, aby mohl udělat rovnou výběr do nominace kategorie III. Pravil: „že jsme oba moc hezcí, ale já mám nádherné oko, lepší tvar hlavy a nádhernou kvalitu srsti, a proto jsem pro něho favoritem číslo 1.“ Obdržel jsem nominaci do kategorie III. Netrvalo dlouho a získal jsem nominaci do finále BEST in SHOW i v kategorii veterán.

Během přestávky jsem byl na dlouhé procházce s paničkou. Ve finále BIS - Veterán jsem se utkal s kocourkem NEM GR 1 z kategorie II. a vyhrál jsem jednohlasně 2:0. Poté jsem obdržel krásný pohár, kokardu a dobrůtky pro nás dva. Od paní ředitelky výstavy jsem obdržel speciální cenu, pelíšek, za to, že pravidelně navštěvuji tuto výstavu 5 let. Nový pelíšek se mi zalíbil natolik, že jsem se v něm okamžitě zabydlel, bohužel ne na dlouho. Po chvilce mě čekala soutěž ve finále kategorie III., kde jsem se utkal s britským kocourkem BRI a 03. Opět jsem jednohlasně zvítězil 3:0. Z této soutěže jsem si odvezl 2 poháry a 2 nádherné kokardy a nový pelíšek. Bohužel jsem se z něho neradoval dlouho, hned po příjezdu domů mi ho zabavila kámoška Betty pochopíte to? Já tedy ne, jako by jí nestačily ty co máme už doma...o)))